Anketa
Čo očakávate od novej vlády v oblasti starostlivosti o krajanov? | |
Navýšenie financií na krajanské aktivity | |
44% | |
Voľby internetom | |
15% | |
Zastúpenie krajanov v parlamentnom výbore | |
13% | |
Lepšia spolupráca Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí s krajanmi | |
20% | |
Zastúpenie krajanov v komisii pre rozdelenie grantov | |
9% | |
Počet hlasujúcich: 18771 |
Biatlonistka Gabriela Soukalová
MOJE MEDAILY PATRIA AJ SLOVENSKU
Kto si ju nevšimol už predtým, a že je ju veru ťažké prehliadnuť, pozná ju prinajmenšom od Olympiády v Soči. Dvojnásobná strieborná medailistka Gabriela Soukalová sa narodila tesne pred Nežnou revolúciou 1. novembra 1989 v Jablonci nad Nisou a reprezentuje Českú republiku. Po mame je však polovičná Slovenka, navyše práve Gabriela Soukalová st., rodená Sekajová, jej zrejme odkázala i športové vlohy a olympijský osud – priniesla totiž striebro zo štafety na olympiáde v Sarajeve v roku 1984. Hoci nie v biatlone, ale v behu na lyžiach. Otec Karel Soukal bol, ako už inak, tiež aktívny športovec....
Hviezdne okamihy
Prvé skúsenosti z dorasteneckých MS Gabriela prvýkrát nazbierala v roku 2008 v nemeckom Rupholdingu. O rok neskôr na juniorských Majstrovstvách sveta v kanadskom Canmore bola členkou zlatej štafety a vo vytrvalostných pretekoch získala 8. miesto. To boli začiatky, od ktorých viedla ani nie taká dlhá, ako nepochybne ťažká cesta až k olympijským cenným kovom.
Prvú medailu na Majstrovstvách sveta vybojovala v rámci zmiešaných štafiet v Novom Meste na Morave v sezóne 2012/13 a v rýchlom slede dokázala vyhrať aj sedem individuálnych pretekov Svetového pohára, ktorý dokonca istý čas aj viedla, napokon skončila v celkovom hodnotení ročníka štvrtá...
Mimoriadne šarmantná pretekárka dosiahla doterajší vrchol svojej popularity na ZOH v Soči, kde sa popri medailách stal asi najkomentovanejším jej výrok po ďalšom vynikajúcom výsledku, štvrtom mieste, že keby si nemusela pod priehľadnú českú kombinézu brať neobvyklé nohavičky a toľkokrát ich upravovať, možno by bol čas o kus lepší. To, že vtedy ešte bez medaily, nebola po umiestnení tesne pod stupňom víťazov vôbec smutná a takto vtipkovala, svedčí lepšie než čo iné o jej optimistickej povahe...
Kremnické gény
Jej mama, kremnická rodáčka, je trojnásobnou účastníčkou zimných olympijských hier a štvornásobnou účastníčkou majstrovstiev sveta. Na ZOH v juhoslovanskom Sarajeve v roku 1984 získala striebornú medailu v štafetovom behu spolu s B. Paulů, K. Jeriovou, D. Švubovou), na rovnaký kov dosiahla v tej istej disciplíne aj na MS vo švédskom Falune o desať rokov skôr. Vlastne až do roku 2010 bola jedinou slovenskou ženskou zimnou olympijskou medailistkou, vo Vancouveri k nej pribudla biatlonistka Anastasia Kuzminová, paradoxne súčasná konkurentka jej dcéry.
A aby tých prepojení nebolo málo, dcéra sa vlastne tiež venovala najprv klasickému lyžovaniu, v 9. triede základnej školy však prešla k biatlonu. Rodičia ju trénovali individuálne až do sezóny 2012/13 a dodnes majú na jej kariéru veľký vplyv. Napokon zakotvila tréningovo v mužskom reprezentačnom tíme...
Teraz vlastne vyrovnala a prekonala výsledok svojej mamy. Čo to pre ňu znamená? „Moje mamka byla pro mě vždycky velký vzor a to nejen jako sportovkyně, ale hlavně jako člověk,“ vyznáva sa. „Každý sportovec, který se dostane na OH by chtěl získat medaili, samozřejmě já také. Jsou to takové tajné sny, které se člověk bojí říkat nahlas. Když jsem byla malá,občas jsem si mamčinu medaili pověsila na krk a hrála si s ní. Tehdy jsem ještě netušila,že se ji vyrovnám a že budu mít ty medaile dokonce dvě.“ A po zamyslení ešte dodáva: „Moji rodiče mají velkou zásluhu na mých úspěších a neměli to se mnou vůbec lehké, medaile patří také jim za jejich trpělivost, takže ani nevím, kdo má těch medailí vlastně víc…“
A mama dodáva: „Gabča nám urobila svojimi výsledkami veľkú radosť nielen v Soči, ale počas celej sezóny. Nakoniec, ktorý rodič by si neprial úspech pre svoje dieťa? Gabča si prešla obdobím, keď sa potýkala so zdravotnými problémami, kde sme riešili úplne iné veci a šport bol pre nás nepodstatný. Sme na ňu pyšní a aj keby sa už nič nepodarilo, bola to pre nás najväčšia odmena a poďakovanie za všetko.“
Pre Gabrielu mladšiu je Gabriela staršia zjavne vzorom: „Když byla v reprezentaci moje maminka, trénovala s takovými osobnostmi jako byla Květa Jeriová či Blanka Paulů. Laťka byla položena hodně vysoko. Když se podívám někdy do tréninkového deníku mé mamky, jsem velmi překvapená, jak tvrdé to bylo,“ dodáva s tým, že dnes sa až také porcie kilometrov neabsolvujú aj preto, aby pretekárom neodišli kĺby. „Běžecké lyžování a biatlon mají hodně společného, obojí je velká dřina a ne každý je ochoten vzít na svá bedra zátěž vrcholového sportu se vším, co je nutné a důležité. Filozofie pro úspěch je pořád stejná, tvrdá práce, která je a vždycky bude symbolem úspěchu bez ohledu na století. Podmínky jsou samozřejmě lepší hlavně ve své variabilitě. Co je ovšem velký rozdíl,je finanční ocenění za OH,nebo SP s dalšímí možnosti sponzoringu.“
Slovensko a všetko okolo
Biatlonistka Gabriela Soukalová vyštudovala trochu netypicky Vyššiu umelecko-priemyslovú školu v Jablonci nad Nisou, na ktorej sa - pozor! - venovala okrem iného návrhom medailí. Gabriela však hrá aj na klavír, spieva...
A vie aj po slovensky, hoci samozrejme častejšie používa češtinu. „Každý rok jsme jezdili a jezdíme dodnes na Slovensko, kde má mamka všechny sourozence a já své bratrance a sestřenice v Kremnici a v Liptovském Hrádku. Letos jsem se také chystala je navštívit, ale bohužel mi to zatím nevyšlo, uvidíme, co přinese léto… Slovensky rozumím a také mluvím, využívám to i když chci udělat legraci se svými slovenskými kolegy, kteří jezdí se mnou na závody SP. Slovenština se mi moc líbí, používá krásné 'zdrobneliny' a i proto je mi moc blízká."
„Ja som v Čechách už skoro štyridsať rokov," dodáva Gabriela Soukalová staršia. „Mám tu ďalšiu dcéru Luciu a 3 vnúčatá vo veku 16, 13 a 5 rokov, takže som už s Českou republikou zviazaná neoddeliteľne. Celkom nedávno sme však boli s manželom na Slovensku, a vždy, keď tam som, uvedomím si, aká nádherná krajina to je."
Neodpustil som si ani jednu trošku rýpavú otázku, ktorá ma však pri sledovaní biatlonu viackrát napadla. Najväčšou hviezdou slovenských fanúšikov je totiž Anastasia Kuzminová, pôvodom Ruska. Polovičná Slovenka Gabriela Soukalová je pre nich skôr súperkou. Ako vníma, keď fandia jej súperke? „Anastasia má jedinou olympijskou medaili, kterou získalo Slovensko na OH v Soči, právem ji patří obdiv slovenských fanoušků a já ji to moc přeji. Já mám také příznivce i na Slovensku a myslím, že kus těch medailí patří také na Slovensko,“ hovorí, a po chvíli zamyslenia so smiechom dodáva: „Vždyť jsem vlastně víc Slovenka, než Nasťa.“
A všetko je možno ešte prepletenejšie: „Paradoxně mám nejvíc fanoušků v Rusku a v Německu. A samozřejmě v Čechách, kde je po OH v Soči biatlon velmi populární. Na Slovensku mi nejvíc fandí Kremničané, kteří znají mamku, protože se tam narodila a prožila dětství a já jim za to moc děkuji.
Vladimír Skalský : 25.05.2014